Hory a jazyky
28. 12. 2016
Na hory se vydáváme i s mými studenty. Většinou jsou to jednodenní výlety do Jeseníků. Zvolíme si obtížnost a jedeme. A samozřejmě hovoříme jazykem, který je studován. Takový celodenní kurz je skvělou zkouškou, zda dovedete mluvit, vyjadřovat se a vyprávět o všem, co se namane. Z mými dvěma přáteli, Petrem a Petrem, jsme jezdívali do Západních Tater. Měli jsme takové nepsané pravidlo, že od hranic jen anglicky. Ať to nezní přísně, pokud to situace vyžadovala, češtinu jsme užívali. Ale to bylo opravdu zřídka. Kluci říkali, že je to super si takhle cely víkend zainglišovat. Pokud to není zřejmé z textu, jen doplním. Na tyto výlety jezdíme jako přátelé. Odměnou jsou zážitky.
Já a hory
28. 12. 2016
Něco na nich je. Přitahují nás. Jsou místem, kde můžeme poznávat naše vnitřní hranice. Někdy i hranice našich sil. Umožňují nám vidět svět shora. Hory. Vlastně nevím proč je tak miluji a to je na tom to nejkrásnější. Mojí srdeční záležitostí jsou Jeseníky. Mé přátele často zlákám do těch málo navštěvovaných končin Černé Opavy či okolí Videlského sedla. Nezapomenutelné zážitky mám z Tater, Dolomitů, Pyrenejí. Považuji se za šťastlivce, neboť jsem mohl prošlapat Simienské pohoří v Etiopii, zkusit výstup na Damavand, obdivovat východ slunce na Pico de Bolivar nebo shlédnout do kráteru vulkánu Pichincha. Hory mě celý život učí, jak žít.
Trpělivost
28. 12. 2016
Mám jí spoustu. Je to jedna z věcí, jež je v dotaznících mých studentů nejčastěji vyzdvihována. A když ji máte i vy, pak máme z poloviny vyhráno. Každý z nás něco dovede. Neumím vaši práci či neovládám vaše koníčky, ale proto ještě přeci nejsem hloupý či méněcenný. A tak se na to dívejte i vy. Každý z nás se učil jezdit na kole a znovu a znovu jsme padali. A přestali jsme? Ne! Já jsem tady, abych vás vedl, podržel a když k tomu dojde, i pomohl znovu nasednout.
Citat o dokonalosti a hvezdach.
Koho učím?
28. 12. 2016
K překvapení na zisk zaměřených učitelů či studentů. Ne každého. A je to opět jednoduché. Učím všechny, kdo se jazyk naučit skutečně chtějí. Motivací je práce, osobní zájem, anglicky mluvící přátelé či partner/ka, touha navštívit a užít si skutečnou hloubku cizí země, ovládat média a užívat si filmy a knihy v originále. Cokoliv, co nás dělá šťastnými, je dobrý důvod. To je základní znak mých studentů.
Jak dlouho?
28. 12. 2016
Mám rád tuhle otázku. Odpověď je jako z moravských pohádek. Tak dlouho, jak je třeba. Každý potřebuje svůj čas. Skutečností je, že většina studentů do dvou let komunikuje a je spokojena se svými jazykovými zkušenostmi. Ano, jsou i takoví, kteří se mnou studují déle. Dají si nové, vyšší cíle. Svým způsobem je to malá potíž. Moje klientela se rychle obměňuje, ale já to vidím jako výhodu. Poznávám spoustu zajímavých lidí. A každý z vás má poutavý životní příběh k vyprávění.
Kurzy a výuka
28. 12. 2016
Když se mých studentů ptám, co je v hodinách baví, většinou slyším podobné odpovědi. To nejdůležitější pro ně je, že skutečně vidí svoje zlepšení. Výuka je veselá, někdy až hravá. Rychle ubíhá.